Úvod Zahrada

Historická roubenka

Popis zemědělské usedlosti v době pořízení

Jedná se o zemědělskou usedlost s typickým chalupářským uspořádáním. Obytná část stavení je orientována štítovým průčelím do návsi. Směrem do zahrady na obytnou část navazuje kamenný chlév a dřevěná stodola s kamennou podezdívkou. Chalupa je roubená z klád, posazená na základu z kamenného zdiva. Stodola byla v době pořízení roubenky značně zvednutá proti línii hospodářské části stavení. Střecha obytné části a kamenného chléva je společná, krytá eternitovými šablonami. Stejné šablony byly využity i k zakrytování střechy a boční stěny stodoly.

Roubenka v Dubci v době jejího pořízení

Dvůr byl travnatý, bez znaků provozu hospodářství, zarostlý náletovými dřevinami. Končil zahradou s ovocnými stromy. Od cesty byla usedlost oddělena polorozpadlou kamennou zídkou. Dochovala se poměrně masivní zděná polokruhově zaklenutá brána s dřevěnými vraty vyrobenými zhruba v 80. letech minulého století. Vedle brány je menší pravoúhlá branka pro pěší. Brána byla krytá stříškou ze šindelů pobitými eternitovými šablonami, nad brankou byla viditelně zhotovena nová stříška pouze z prken.

Roubenka v Dubci - pohled na bránu ze dvora

Historie objektu

Půdorys zemědělské usedlosti v Dubci je zakreslen již na plánku obce z doby kolem roku 1700 a odpovídá nynějšímu půdorysu roubenky a navazujícího kamenného chléva. Podle způsobu pokládky kamenů se odhaduje, že by kamenný chlév mohl být až 400 let starý. Kolikrát byl za tu dobu objekt opravovaný lze jen těžko zjistit, prokazatelně však byla roubenka kompletně přestavěna po roce 1870. Tento závěr byl učiněný na základě dendrologického rozboru použitého dřeva. Během této přestavby nebyl obnovený původní výklenek ze západní strany vedle průčelí, zde byl zřejmě hlavní vchod do sklepa. Navazující stodola byla postavena až po několika letech. Odpovídá tomu konstrukce krovu nad chlévem, kde jsou dodnes patrné zbytky polovalby stejné konstrukce, jako je polovalba ve štítu roubenky.

Na plánku z 19. století je již zakreslena i příčně situovaná stodola uzavírající dvůr a vytvářející předěl dvora a zahrady. Tuto stodolu si pamatují ještě pamětníci, kteří do Dubce přišli v roce 1945 v rámci dosídlování pohraničí. Vzhledem k silně zchátralému stavu byla v 50. letech stržena a rozebrána. V době koupě usedlosti v roce 2014 byly nalezeny jen zbytky něčeho, co by mohlo být označeno za zbytek podezdívky. Skutečný půdorys stodoly bylo možné také odvodit od souvislé vrstvy vyskládaných kamenů odkrytých po odstranění travnatého drnu při úpravě terénu, které zřejmě vytvářely podlahu ve stodole.

obrázek mapy

Ke kamennému chlévu byla zřejmě nedlouho po rekonstrukci roubenky přistavěná další stodola, která je však na novějším plánku vesnice zakreslená užší, než je šířka chléva a obytné části. Ve skutečnosti však byla postavena na stejnou šířku. Na to, že byla přistavěná dodatečně ukazuje skutečnost, že krov a střecha nad chlévem byla původně polovalbová. Dodnes je konstrukce polovalby zcela zřetelná v původním krovu roubenky. Střecha stodoly byla oproti roubence zvednutá pro zvětšení skladovacího prostoru pro slámu a seno - dobře je to patrné na fotografii z doby pořízení (viz obr. 02-0001). Ze západní strany byla klasicky sedlová, ze strany dvora však byla zvýšená. Stodola byla postavená na kamenné podezdívce a byla dřevěná. Konstrukce stěny stodoly a upraveného krovu potvrzovala poznatek, že v době stavby této nové stodoly stála i původní příčná stodola uzavírající dvůr ze severní strany. Střecha staré příčné stodoly prokazatelně navazovala na stěnu nové stodoly po přizvednutí její střechy a navzájem byly oba prostory propojeny.

02-0003 Roubenka v Dubci - pohled na zbytky staré stodoly

V padesátých letech v době zakládání zemědělských družstev krátkodobě roubenku využívali jako odchovnu kuřat. V té době byl objekt opuštěný a neobývaný. Po asi 2 nebo 3 letech o objekt ztratilo zemědělské družstvo zájem a po jeho vyklizení a nějaké opravě se do objektu nastěhovala rodina. Nový majitel nebyl hospodář a v údržbě roubenky včetně hospodářských stavení se moc neangažoval. Nedlouho po nastěhování se rozhodl pro demolici příčně situované stodoly, zřejmě pro její značnou zchátralost. Po roce 1990 byl objekt roubenky a stodoly v silně havarijním stavu. Po roce 1995 byla usedlost neobývaná, nádvoří ani zahrada nebyly udržované a postupně začaly zarůstat náletovými dřevinami.

Vzhledem ke stáří objektu byla zemědělská usedlost prohlášená 16.3.2004 za kulturní památku.

Zhruba v roce 2009 koupil zemědělskou usedlost nový majitel, který však objekt spíše využíval k opravám a rozebírání autovraků. Na objektu neprovedl žádné práce, pouze vykácel část dřevin na nádvoří. V roce 2014 získal objekt nynější majitel. Objekt byl vyklizen, ze dvora a zahrady byly odstraněny náletové dřeviny a po vyřízení potřebných stavebních povolení byla zahájena rekonstrukce a restaurování objektů.

Roubenka

Při poslední přestavbě byly pro zhotovení roubení použity stromy pokácené kolem roku 1870. Současně s roubenkou byl kompletně zhotovený krov i nad kamenným chlévem. Restaurátorskými postupy bylo prokázáno, že původní nátěr měl zvláštní hnědý odstín a byl provedený zřejmě hovězí krví. Roubení bylo v pozdějších letech natřeno vápnem. Kdy k tomu přesně došlo se neví, stalo se to však ještě před překrytím štítového roubení svislými deskami, které byly natřeny modrou barvou.

Roubenka v Dubci - pohled na původní průčelí

Zajímavým poznatkem je, že asi na 3 okrajových prknech byly pod modrou barvou nalezeny zbytky barvy zelené. Zřejmě byl původním záměrem nátěr zelený, barva se však asi majiteli nelíbila a celá stěna byla nakonec natřena modrou barvou. K poslednímu nátěru roubení vápnem ze strany od dvora došlo s největší pravděpodobností někdy na konci 50. nebo počátkem 60. let minulého století. Po zvážení získaných poznatků a s přihlédnutím k plánovanému způsobu využití restaurované roubenky bylo rozhodnuto, že vzhled roubenky bude uzpůsobený době její výstavby. Více informací o rekonstrukci roubenky naleznete v navazujících článcích - viz Související články.

Kamenná pec

V roubence byla objevena zazděná kamenná pec o nezvykle velkých rozměrech. Otvor do pece byl zazděný až v padesátých letech minulého století, kdy přestala být pec novými majiteli využívána. K tomuto závěru se dospělo podle nalezených zbytků ohořelých novin nalezených v peci po opětovném vybourání stavebního uzávěru. Pec s velkou pravděpodobností existovala již v původním objektu a během přestavby po roce 1870 se pouze opravovala. S objevením pece souvisí i následné odhalení velice důmyslně řešeného systému kouřovodů vedeného stropem chodby a středovou zdí roubenky. Celý systém kouřovodů byl vlastně odhalen při rekonstrukci starých omítek, kdy byly zjištěny opravy obdélníkových tvarů na zdánlivě nepochopitelných místech. Odstraněním těchto vysprávek byly nalezeny cihlami zazděné otvory a po jejich vybourání se ukázalo, že se jedná o původní čistící otvory kouřovodů. V návaznosti na tento poznatek byla následně odhalena i udírna pro uzení studeným kouřem. Tato udírna je tak zajímavě umístěná, že zatopení v kterýchkoliv kamnech nebo v peci vždy přivedlo do této udírny jen studený kouř. S velkou pravděpodobností byla využívána pro výrobu vysoce kvalitní šunky vyráběné technologií přerušovaného uzení studeným kouřem po dobu až 5 měsíců. Tento typ šunky je v současné době nejvíce ceněný pro svoji zvláštní chuť, kterou lze dosáhnout jen při zachování tuku obsaženého v libovém mase. A to při uzení při teplotě zhruba nad 30 stupňů není možné. Tento tuk totiž reaguje s některými sloučeninami vznikajícími při uzení masa, a protože nejsou tyto látky odpařovány vyšší teplotou nebo vylučovány odkapem tuku, dávají šunce ojedinělou chuť.

Do jednoho komína byly napojeny celkem troje kamna ze třech různých místností a pak ještě kamenná pec z kuchyně. Přitom otevření kterýchkoliv dvířek od kamen nebo pece nijak neomezuje tah komína a nedojde k zakouření v jiné místnosti. Součástí celého systému kouřovodů jsou zajímavě řešené čistící otvory a také 2 udírny, jedna pro uzení horkým kouřem a druhá pro dlouhodobé, až několikaměsíční uzení studeným kouřem. Celý systém pece, kouřovodů a udíren je dodnes plně funkční a odpovídá stavu v době jejich výstavby. Protože byl celý systém stavebně uzavřen, bylo nutné po opětovném vybourání všech stavebních uzávěrů nechat zhotovit dvířka do pece, komínových čistících otvorů i do obou udíren. Z bezpečnostních důvodů však bylo rozhodnuto jednu z udíren nadále nepoužívat.

Sklep

Jak již bylo zmíněno, roubenka prošla po roce 1870 kompletní přestavbou. Byla postavena na původních základech a při přestavbě byl zachován i malý sklípek. Přístup do sklepa byl původně 2 vchody. Hlavní, určený pro naskladnění potravin, byl situovaný ze západní strany. Tento byl při přestavbě zazděný, zbytky vstupní klenby jsou dodnes zachovalé pod podlahou místnosti. Také ve sklepě je tento zazděný vchod jasně vidět. Druhý přístup do sklepa je úzkou chodbičkou s velice nízkým stropem přímo z roubenky. Z ohledem na konstrukci chodbičky a její prostorové možnosti je zcela zřejmé, že mohla být využívána jen pro přenášení malého množství materiálu nebo potravin a zcela vylučovala možnost naskladňovat nějaké pytle nebo bedny. Způsob opracování kamenů včetně pokládky do stěn je velice podobný provedení v kamenném chlévě a možná byly obě stavby postaveny ve stejné době.

Budoucí využití

Záměrem nového majitele je z objektu roubenky a přilehlého kamenného chléva vytvořit skanzen, přičemž v prostoru kamenného chléva je v současné době vybudována výstavní místnost. Proto byly veškeré stavební postupy týkající se rekonstrukce a restaurování původního objektu průběžně konzultovány s pracovníky památkové péče a v maximálně možné míře byl objekt obnovován do původního stavu. Interiér roubenky by měl odpovídat stavu, v jakém zde žila rolnická rodina zhruba před 150 roky. Výstavní prostory budou využívány k prezentaci řemeslné dovednosti a lidové tvořivosti. Budou organizovány i přednášky na zajímavá témata.

Roubenka v Dubci - pohled na rekonstruovanou roubenku s rozestavěnou turistickou terasou vpravo

 

Související články

Rekonstrukce roubenky - přehled etap

Rekonstrukce roubení

Rekonstrukce krovu a střechy

Osazení replik oken a dveří

Rekonstrukce stodoly

Obnova kamenné zdi

Rekonstrukce brány a vstupní branky

Obnova kamenného zápraží

Rekonstrukce kamenného chléva

Výstavba kachlových kamen

Rekonstrukce interiérů