Živočišná krmiva
Doplňování výsledků analýz
Jedná se o technický článek založený na číselných údajích. U dokončených analýz se výsledky zpracovávají jednotnou formou, aby byla data přehledná a snadno hledatelná. Z tohoto důvodu se může zdát text suchý a nezáživný - v textech jsou však rozhodující číselné údaje. Postupně budou do článku zařazována všechna krmiva, která pro želvy připadají v úvahu.
Jak pracovat s číselnými údaji
Tento článek obsahuje údaje potřebné pro optimalizaci krmné dávky výpočtem. Z důvodů větší přehlednosti textu jsou uváděna pouze procenta, vždy se jedná o hmotnostní procenta. Například údaj 29,8 % sušiny znamená, že je v 1 kg materiálu obsaženo 298 g sušiny. Pokud je uvedený hmotnostní údaj, vždy se vztahuje k 1 kg výchozího materiálu (pokud není přímo v textu uvedeno jinak). Při vlastních prováděných výpočtech je proto nutné zohlednit sušinu uvedenou u každého krmiva v textu. Pokud není číselný údaj obsahu v tabulce uvedený znamená to, že se obsah nepodařilo zjistit nebo nejsou dokončeny všechny analýzy. Jestliže je daná látka předmětem analýzy v našich laboratořích, bude údaj do tabulky doplněný dodatečně. Pokud je uvedena 0 znamená to, že je obsah dané živiny nulový nebo je tak malý, že je sice při použití zvolené analytické metody látka zachytitelná, ale přesné určení jejího obsahu je prakticky neproveditelné (statistický rozptyl výsledků je větší, než zjištěný obsah). V tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty.
Hovězí maso
Kvalita tohoto krmiva se odvíjí od obsahu tuku. Libové maso je kvalitním krmivem bohatým především na dusíkaté látky, jeho sušina je 29,8 %, tzn. analyzované maso obsahuje 70,2 % vody. Libové hovězí maso je jedním z nejvýznamnějších zdrojů stravitelných aminokyselin (AMK). Z následující tabulky vyplývá, že podíl důležitých AMK je vysoký, zejména se to týká aminokyselin nutných pro růst a vývoj svaloviny a především pro samice ve snáškovém období. Obsahuje i určité množství biogenních aminů, z těch významnějších se jedná o spermin (25,8 mg), tyramin (23,5 mg), kadaverin (8,4 mg), histamin (2,3 mg) a putrescin (2,3 mg).
Hovězí maso obsahuje 20,4 % bílkovin. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě hovězího masa 6,25, tzn. hovězí maso obsahuje 32,64 g bílkovinového dusíku. V hovězím mase je přítomno 33,76 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že hovězí maso obsahuje ještě 1,12 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny nebo jiné biogenní aminy).
Obsah všech sacharidů (tedy včetně nestravitelné vlákniny) je prakticky nulový. Jediným zdrojem sacharidů je svalový glykogen, jeho množství je ve vztahu k ostatním živinám zanedbatelné.
Průměrný obsah celkového tuku je 7,8 %, z toho podíl mastných kyselin (MK) činí 7,3 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u hovězího masa 0,937). Podíl nasycených MK je 44,9 % a nenasycených MK 55,1 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (26,9 %) a kyselina stearová (12,9 %). Zajímavý je i obsah kyseliny myristové (3,19 %), která se příliš často v takovém množství v mase neobjevuje. Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (41,9 %) a kyselinu palmitoolejovou (6,29 %). Ostatní nenasycené MK jsou obsaženy v mnohem menším množství - kyselina linolová 1,99 %, kyselina linolenová 1,29 % a kyselina arachidonová cca 1 %. V hovězím svalovém tuku se vyskytují ještě některé méně obvyklé nenasycené MK, jejich obsah je v součtu nižší než 5 %. Jejich původ lze hledat v zelené píci a některé vznikají činností bachorové mikroflóry.
Hovězí maso je zdrojem některých vitamínů, zejména ze skupiny B a také vitamínů D a E. Jejich obsah však nepokrývá denní potřebu želvy (při zohlednění předpokládaného podávaného množství masa). Neobsahuje žádný vitamín C.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (3,25 g), fosfor (1,7 g), sodík (0,65 g) a hořčík (0,22 g). Obsah vápníku je velmi nízký a je srovnatelný se zinkem. Za zmínku ještě stojí železo. Ostatní minerální prvky jsou obsaženy ve výrazně nižším množství. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání masa musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Libové hovězí maso je vhodným živočišným krmivem, kterým lze u masožravých želv pokrýt denní potřebu všech aminokyselin. Obsah tuku je akceptovatelný, krmnou dávku je však potřeba doplnit o zdroj sacharidů. Stejně tak je žádoucí doplnit aspoň 2 x týdně vitamíny. Významným nedostatkem hovězího masa je zcela nedostatečné množství vápníku, navíc díky vysokému obsahu fosforu dochází k podpoření vylučování vápníku z kostry a krunýře. Pravděpodobnost vyvolání růstových defektů na krunýři a vyvolání onemocnění spojené s dlouhodobým nedostatkem vápníku je při jednostranném krmení pouze hovězím masem značně vysoká. Při podávání hovězího masa je nutné zajistit přísun vápníku z dalšího zdroje. Hovězí maso by tak mělo být pouze jedním z podávaných krmiv a současně s ním je vhodné podávat jako příkrm granule s potřebným složením. Protože želvy dávají obvykle přednost masu před granulemi, doporučuje se nejprve podat odměřené množství granulí a teprve po jejich sežrání podávat maso nakrájené na odpovídající kousky (podle velikosti želvy). Lze také kombinovat podání tvrdého sýra s masem. V tomto případě je však potřebné zohlednit obsah aminokyselin v sýru a tomu přizpůsobit i dávku podávaného masa. Granule jsou však vhodnější variantou, protože obsahují potřebnou vlákninu, kterou sýr neobsahuje.
Vepřové maso
Vepřové maso je obecně tučnější a proto se kvalita tohoto krmiva odvíjí od celkového obsahu tuku. Následující údaje se vztahují k hodně libovému vepřovému masu s obsahem celkového tuku do 3 %. Libové maso je kvalitním krmivem bohatým na dusíkaté látky, jeho sušina je 26,1 %, tzn. analyzované maso obsahuje 73,9 % vody. Libové vepřové maso je dobrým zdrojem aminokyselin. Z následující tabulky vyplývá, že podíl důležitých AMK je vysoký a obsahuje i určité množství biogenních aminů.
Vepřové maso obsahuje 21,8 % bílkovin. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě vepřového masa 6,25, tzn. vepřové maso obsahuje 34,88 g bílkovinového dusíku. Ve vepřovém mase je přítomno 35,2 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že vepřové maso obsahuje ještě 0,32 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny případně jiné biogenní aminy).
Obsah všech sacharidů (tedy včetně nestravitelné vlákniny) je prakticky nulový.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 2,76 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u vepřového masa 0,92). Podíl nasycených MK je 43,2 % a nenasycených MK 56,73 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (27,5 %) a kyselina stearová (14 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (44,5 %) a kyselinu linolovou (7,4 %). Ostatní nenasycené MK jsou obsaženy v menším množství - kyselina palmitoolejová 3,46 % a kyselina linolenová pouze 0,626 %. Ostatní vícenenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy jen ve stopových množstvích.
Vepřové maso je zdrojem některých vitamínů, zejména ze skupiny B a také menšího množství vitamínu E. Jejich obsah však nepokrývá denní potřebu želvy (při zohlednění předpokládaného podávaného množství masa). Obsah vitamínu D je velice nízký. Neobsahuje žádný vitamín A ani vitamín C.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (4,8 g), fosfor (2,76 g), sodík (1 g) a hořčík (0,33 g). Obsah vápníku je velmi nízký. Za zmínku ještě stojí zinek. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání masa musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Zkrmování libového vepřového masa se provádí ve stejném režimu, jako v případě hovězího masa. U vepřového masa je však nutné zdůraznit, že je potřeba vybírat pouze libové maso bez svalového tuku. Tučné vepřové maso není vhodné želvám podávat.
Rybí maso
Rybí maso je oblíbeným krmivem především u chovatelů, kteří se zabývají chovem vodních želv. Protože je v dostupném materiálu určitý rozdíl v zastoupení jednotlivých živin, je v tomto odstavci uvedeno několik tabulek pro různé druhy rybího masa.
Treska
Filé z tresky lze poměrně snadno koupit. Výhodou tohoto masa je jeho nízká tučnost. Při koupi namraženého filé lze jen obtížně odhadnout, nakolik je maso ošetřené vodou (jinými slovy kolik vody se po rozmražení z masa uvolní). Obsah vody značně ovlivňuje obsah všech živin. Pokud chovatel odměřuje dávku masa podle hmotnosti želvy, mělo by se dávkovat až rozmražené maso, které se před porcováním nejprve mírně stlačí. Tím se z masa odstraní část nadbytečné vody a pak se obsahy živin budou blížit nejvíce hodnotám uvedeným v tabulce.
Filé z tresky obsahuje 17,6 % bílkovin, jeho sušina je 19,3 %, tzn. tresčí maso obsahuje 80,7 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě tresky 6,25, tzn. treska obsahuje 28,16 g bílkovinového dusíku. V tresce je přítomno 29,96 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že treska obsahuje ještě 1,8 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny nebo jiné biogenní aminy).
Obsah všech sacharidů (tedy včetně nestravitelné vlákniny) je prakticky nulový. Jediným zdrojem sacharidů je svalový glykogen, jeho množství je ve vztahu k ostatním živinám zanedbatelné.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 4,02 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u rybího masa 0,695). Podíl nasycených MK je 25,2 % a nenasycených MK 69,7 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (19,5 %) a kyselina stearová (5,04 %). Z nenasycených MK se jedná především o složitější nenasycené mastné kyseliny s delším uhlíkatým řetězcem, zejména kyselina DHA (37,7 %) a kyselina EPA (17,3 %). Kyselina olejová je minoritní (8,21 %).
Treska je zdrojem některých vitamínů, zajímavý je obsah niacinu a vitamínu E.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (3,38 g). Obsah vápníku činí 0,15 g, obsah fosforu 2 g. Poměr Ca : P činí 1 : 13,3. Za zmínku ještě stojí jód, kterého je obsaženo 2,53 mg. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání tresčího masa musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Tresčí maso je výborným zdrojem potřebných aminokyselin, obsahuje i zajímavé nenasycené mastné kyseliny. Má však velice nevýhodný poměr vápníku a fosforu a proto je nutné krmnou dávku postavenou na tresčím mase doplnit vhodným zdrojem vápníku. Dlouhodobé zkrmování rybího masa obecně bez doplňkové fortifikace vápníkem vede spolehlivě k deformitám krunýře.
Tuňák
Tuňák obsahuje 26,8 % bílkovin, jeho sušina je 29,2 %, tzn. YYY obsahuje 70,8 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě tuňáka 6,25, tzn. tuňák obsahuje 42,88 g bílkovinového dusíku. V tuňáku je přítomno 44 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že tuňák obsahuje ještě 1,12 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (x g, může se jednat o atypické aminokyseliny nebo jiné biogenní aminy).
Tuňák je zdrojem některých vitamínů, zejména vitamínu A a niacinu.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (3,63 g). Obsah vápníku činí 0,1 g, obsah fosforu 2 g. Poměr Ca : P činí 1 : 20. Za zmínku stojí podobně jako u tresky jód, jeho obsah je ale o trošku nižší (1,56 mg). Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání tuňáka musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Hodnocení tuňáka je podobné hodnocení tresky. Jeho použití je hodně závislé na obsahu tuku v mase. Obecně lze ale konstatovat, že při srovnání rybího masa třeba s vepřovým masem je při stejném obsahu tuku výhodnější rybí maso. Má totiž výhodnější poměr mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami.
Tuňák v oleji
Tuňák v oleji obsahuje 24,9 % bílkovin, jeho sušina je 39,7 %, tzn. tuňák v oleji obsahuje pouze 60,3 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě tuňáka v oleji 6,25, tzn. tuňák v oleji obsahuje 39,84 g bílkovinového dusíku. V tuňáku v oleji je přítomno 39,84 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že tuňák v oleji obsahuje zanedbatelné množství dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny nebo jiné biogenní aminy).
Obsah všech sacharidů je 0 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 9,65 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u tuňáka v oleji 0,926). Podíl nasycených MK je 17 % a nenasycených MK 82,6 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (11,5 %) a kyselina stearová (4,19 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu linolovou (51,5 %) a kyselinu olejovou (23,5 %).
Tuňák v oleji je zdrojem některých vitamínů, zejména vitamínu E, D a kyseliny listové.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (2,88 g). Obsah vápníku činí 0,098 g, obsah fosforu 2,11 g. Poměr Ca : P činí 1 : 21,5. Za zmínku ještě stojí selen, který je obsažen v množství 0,68 mg. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání tuňáka v oleji musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Tuňák v oleji není úplně nejvhodnějším doplňkovým krmivem kvůli vysokému obsahu olejů. Na druhou stranu je však potřeba objektivně přiznat, že se jedná o mastné kyseliny (nasycené i nenasycené), které jsou velice důležité pro tvorbu nových buněčných membrán. Pokud si chovatel umí vypočítat maximálně přípustnou denní dávku a toto rybí maso bude vhodně zkombinované s jiným krmivem, je pro rostoucí mláďata výhodné. Ale dávkování "odhadem" důrazně nedoporučujeme. Může se snadno předávkovat a následně vyvolat vážné trávicí a zdravotní obtíže. Při dlouhodobějším překrmování tímto masem se s největší pravděpodobností vyvolají i metabolické poruchy.
Makrela
Makrela obsahuje 17,8 % bílkovin, jeho sušina je 31,9 %, tzn. makrela obsahuje 68,1 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě makrely 6,25, tzn. makrela obsahuje 28,48 g bílkovinového dusíku. V makrele je přítomno 29,59 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že makrela obsahuje ještě 1,11 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je podobně jako u ostatního masa 0 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 11,93 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u makrely 0,925). Podíl nasycených MK je 25 % a nenasycených MK 72,2 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (15 %) a zajímavý je obsah kyseliny myristové (6,19 %). Teprve třetí v pořadí je kyselina stearová (3,24 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (13 %) a kyselinu palmitoolejovou (4,02 %). Ostatní nenasycené MK jsou zastoupeny v podstatně menším množství.
Makrela obsahuje vitamíny v obvyklém množství a žádným vitamínem se nijak výrazně neodlišuje od ostatních druhů rybího masa.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (3,15 g). Obsah vápníku činí pouze 0,146 g, obsah fosforu 1,96 g. Poměr Ca : P činí 1 : 13,3. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání makrely musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Makrela patří k tučným masům a i když má velice dobré zastoupení aminokyselin, je potřeba toto maso zkrmovat uvážlivě. Doporučení jsou podobná jako u tresky a tuňáka.
Drůbeží maso
Drůbeží maso obsahuje 19,3 % bílkovin, jeho sušina je 25,9 %, tzn. drůbeží maso obsahuje 74,1 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě drůbežího masa 6,25, tzn. drůbeží maso obsahuje 30,88 g bílkovinového dusíku. V drůbežím mase je přítomno 32,1 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že drůbeží maso obsahuje ještě 1,22 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny případně jiné biogenní aminy).
Obsah všech sacharidů (tedy včetně nestravitelné vlákniny) je prakticky nulový. Jediným zdrojem sacharidů je svalový glykogen, jeho množství je ve vztahu k ostatním živinám zanedbatelné.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 4,46 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u drůbežího masa 0,8). Podíl nasycených MK je 21,9 % a nenasycených MK 76,6 % z celkového množství MK. Ostatní MK činí 1,5 %. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (15,3 %) a kyselina stearová (5,71 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (39,9 %) a kyselinu linolovou (26,9 %).
Drůbeží maso je zdrojem některých vitamínů, zejména niacinu a kyseliny pantothenové.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (2,81 g). Obsah vápníku činí 0,11 g, obsah fosforu 1,73 g. Poměr Ca : P činí 1 : 15,7. Za zmínku ještě stojí hořčík, zinek a železo. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání drůbežího masa musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Drůbeží maso je vhodným živočišným krmivem, kterým lze u masožravých želv pokrýt denní potřebu všech aminokyselin. Obsah tuku je akceptovatelný, krmnou dávku je však potřeba doplnit o zdroj sacharidů. Významným nedostatkem drůbežího masa je zcela nedostatečné množství vápníku, navíc díky vysokému obsahu fosforu dochází k podpoření vylučování vápníku z kostry a krunýře. Zkrmování drůbežího masa je nutné doplnit přídavkem vápníku z jiného zdroje.
Králík
Králičí maso obsahuje 20,4 % bílkovin, jeho sušina je 25,4 %, tzn. králičí maso obsahuje 74,6 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě králíka 6,25, tzn. králík obsahuje 32,64 g bílkovinového dusíku. V králíku je přítomno 35,52 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že králičí maso obsahuje ještě 2,88 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny případně jiné biogenní aminy).
Obsah všech sacharidů je stejně jako v případě jiných zdrojů masa 0 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 3,72 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u králičího masa 0,93). Podíl nasycených MK je 44,2 % a nenasycených MK 55,7 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (30,6 %) a kyselina stearová (9,36 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (19,0 %) a kyselinu linolovou (21,2 %). Významný podíl činí i kyselina linolenová (10,0 %).
Králičí maso je dobrým zdrojem některých vitamínů, zejména niacinu a také kyseliny pantothenové.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (3,83 g). Obsah vápníku činí 0,13 g, obsah fosforu 2,1 g. Poměr Ca : P činí zhruba 1 : 16. Za zmínku ještě stojí hořčík. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání králičího masa musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Králičí maso je výborným zdrojem aminokyselin a jeho nutriční hodnota je vysoká. Přitom se jedná o velice dobře stravitelné živočišné krmivo. Nedostatkem je stejně jako v případě jiných mas nevýhodný poměr mezi vápníkem a fosforem.
Vejce
Drůbeží vejce je kvalitním živočišným krmivem, které se však musí želvám podávat s rozmyslem. Je zdrojem velice kvalitních živin. Jsou však rozdíly ve složení žloutku a bílku. Žloutek obsahuje živiny důležité pro dělení buněk, bílek je zdrojem limitujících aminokyselin.
Někteří chovatelé vaječný žloutek zavrhují s odkazem na jeho tučnost. Je však potřeba si uvědomit, jaký tuk je ve žloutku obsažený a k čemu takový tuk buňkám slouží. Vysvětlení lze nalézt v odborném článku věnovanému tukům.
Vaječný žloutek
Vaječný žloutek obsahuje 15,6 % bílkovin, jeho sušina je 47,1 %, tzn. žloutek obsahuje 52,9 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě žloutku 6,25, tzn. žloutek obsahuje 24,96 g bílkovinového dusíku. Ve žloutku je přítomno 24,99 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že žloutek neobsahuje prakticky žádný další dusík pocházející z jiných dusíkatých látek (pouze 0,03 g, může se jednat o jiné biogenní aminy).
Syrový vaječný žloutek neobsahuje žádné sacharidy.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 23,56 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u žloutku 0,83). Podíl nasycených MK je 33,6 % a nenasycených MK 65,1 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (24,29 %) a kyselina stearová (8,96 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu linolovou (58,58 %) a kyselinu linolenovou (3,58 %).
Vaječný žloutek je zdrojem některých vitamínů, za zmínku stojí jak vitamín A a beta-karoten, tak především vitamín E. Také růstové vitamíny skupiny B jsou obsažené ve větším množství, než v mase.
Z minerálních prvků stojí za zmínku obsahy sodíku (5,8 g), draslíku (10,3 g) a chloridů (18,9 g). Vaječný žloutek je tedy dobrým zdrojem přirozených chloridů. Obsah vápníku činí 1,38 g, obsah fosforu 4,99 g. Poměr Ca : P činí 1 : 3,6. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání žloutku musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Vaječný žloutek je plnohodnotným bílkovinným krmivem, zejména v kombinaci s bílkovinou z bílku. Navíc je vynikajícím zdrojem fosfolipidů a nenasycených mastných kyselin, což jsou látky nezbytné pro růst a dělení buněk. Pro růst mladých želv neexistuje lepší živočišné krmivo. Jeho dávkování je však potřeba uzpůsobovat pohybové aktivitě želvy a hlavně její hmotnosti. Samostatně by se neměl podávat, jeho použití je vhodné pro přípravu komplexních želatinových směsí. V sušeném stavu může být použitý i pro výrobu doplňkových krmiv v podobě granulí. V poslední době se testují doplňková krmiva v podobě tablet, která umožňují velice přesné dávkování podle hmotnosti želvy. Součástí těchto tablet bývá jako zdroj bílkovin použité i sušené vejce.
Vaječný bílek
Vaječný bílek obsahuje 10,2 % bílkovin, jeho sušina je 11,7 %, tzn. bílek obsahuje 88,3 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě bílku 6,25, tzn. bílek obsahuje 16,32 g bílkovinového dusíku. V bílku bylo rozborem zjištěno 16,27 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že bílek neobsahuje žádný další dusík pocházející z jiných dusíkatých látek (čísla úplně nesedí - hodnota celkového dusíku by měla být vyšší nebo stejná, jako hodnota bílkovinového dusíku, chyba vznikla zřejmě zaokrouhlováním hodnot v mezivýpočtech).
Vaječný bílek neobsahuje žádné sacharidy ani tuky.
Obsah vitamínů je ve vaječném bílku nízký. Z minerálních prvků stojí za zmínku opačný poměr v zastoupení sodíku (17,7 g) a draslíku (14,7) ve srovnání se žloutkem. Obsah chloridů je srovnatelný (19,6 g). Obsah vápníku je nízký a činí pouze 0,07 g, obsah fosforu pouze 0,135 g. Poměr Ca : P činí zhruba 1 : 2. Vzhedem k velice nízkým obsahům vápníku i fosforu a s ohledem na možné dávkování bílku v krmné dávce lze příjem těchto prvků v bilančním výpočtu prakticky zanedbat.
Vaječný bílek je zdrojem bílkovin. Ostatní živiny jsou v bílku obsažené v zanedbatelných množstvích. Jedná se o krmnou surovinu s výborným poměrem jednotlivých aminokyselin. Hodí se zejména pro přípravu různých směsí a doplňkových krmiv, které jsou zacílené na rostoucí želvy a na želvy v období snůšky (směsi s vybalancovaným obsahem jednotlivých aminokyselin). Vaječný bílek by se ale neměl používat syrový, vždy je potřeba před podáváním bílek tepelně denaturovat (syrový bílek blokuje vstřebávání biotinu). Pokud se bílek přidává do připravované želatinové směsi, která se následně zahřívá, tak tento záhřev již k docílení tepelné denaturace bílku stačí.
Tvrdý sýr
Ementál obsahuje 28,1 % bílkovin, jeho sušina je 61,4 %, tzn. ementál obsahuje 38,6 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě tvrdého sýra 6,38, tzn. sýr obsahuje 44,04 g bílkovinového dusíku. V sýru je přítomno 44,04 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že sýr neobsahuje žádný další dusík pocházející z jiných dusíkatých látek.
Obsah všech sacharidů je 0 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 27,5 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u ementálu 0,945). Podíl nasycených MK je 68,5 % a nenasycených MK 31,38 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (31,3 %) a kyselina stearová (10,6 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (23,4 %).
Obsah vitamínů není v ementálu příliš vysoký, za zmínku snad stojí riboflavin a tokoferol.
Z minerálních prvků je zajímavý poměr mezi sodíkem (6,13 g) a draslíkem (1,2 g). Obsah vápníku je vysoký a činí 9,9 g, obsah fosforu 6,1 g. Poměr Ca : P činí 1,6 : 1. Za zmínku ještě stojí hořčík (0,25 g) a také zinek (40 mg). Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že ementál je výborným zdrojem vápníku.
Zkrmování ementálu je možné. Ementál je výborným zdrojem aminokyselin a také má vysoký obsah vápníku. Současně je však potřeba upozornit na vyšší obsah tuku, a proto jeho podávání musí být uvážlivé a měl by být používán pouze jako občasné doplňkové krmivo pro dorovnání deficitu potřebných aminokyselin v krmné dávce.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde. Přehled o provedených změnách na tomto webu naleznete zde.
Zajímavé stránky
x