Zelenina a ovoce
Doplňování výsledků analýz
Jedná se o technický článek založený na číselných údajích. U dokončených analýz se výsledky zpracovávají jednotnou formou, aby byla data přehledná a snadno hledatelná. Z tohoto důvodu se může zdát text suchý a nezáživný - v textech jsou však rozhodující číselné údaje. Postupně budou do článku zařazována všechna krmiva, která pro želvy připadají v úvahu.
Jak pracovat s číselnými údaji
Tento článek obsahuje údaje potřebné pro optimalizaci krmné dávky výpočtem. Z důvodů větší přehlednosti textu jsou uváděna pouze procenta, vždy se jedná o hmotnostní procenta. Například údaj 29,8 % sušiny znamená, že je v 1 kg materiálu obsaženo 298 g sušiny. Pokud je uvedený hmotnostní údaj, vždy se vztahuje k 1 kg výchozího materiálu (pokud není přímo v textu uvedeno jinak). Při vlastních prováděných výpočtech je proto nutné zohlednit sušinu uvedenou u každého krmiva v textu. Pokud není číselný údaj obsahu v tabulce uvedený znamená to, že se obsah nepodařilo zjistit nebo nejsou dokončeny všechny analýzy. Jestliže je daná látka předmětem analýzy v našich laboratořích, bude údaj do tabulky doplněný dodatečně. Pokud je uvedena 0 znamená to, že je obsah dané živiny nulový nebo je tak malý, že je sice při použití zvolené analytické metody látka zachytitelná, ale přesné určení jejího obsahu je prakticky neproveditelné (statistický rozptyl výsledků je větší, než zjištěný obsah). V tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty.
Rajčata
Rajče obsahuje 0,8 % bílkovin, jeho sušina je 6,3 %, tzn. rajče obsahuje 93,7 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinného dusíku na bílkovinu je v případě rajčete 6,98, tzn. rajčata obsahují 1,14 g bílkovinného dusíku. V rajčatech je přítomno 1,25 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že rajče obsahuje ještě 0,11 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 4,8 %. Z toho jednoduché cukry glukóza a fruktóza činí 3,18 %, celulóza a lignin 1 %. Část sacharidů je ve formě pektinů, FOS a GOS.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 0,08 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u rajčete 0,8). Podíl nasycených MK je 22,9 % a nenasycených MK 77 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (19,4 %) a kyselina stearová (6,32 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu linolovou (56,2 %). Obsah kyseliny olejové činí 13,8 % a kyseliny linolenové 5,62 %.
Rajče je významným zdrojem některých vitamínů, zejména beta karotenu, vitamínu E (tokoferol) a vitamínu C. Za zmínku stojí ještě niacin a kyselina listová.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (2,54 g). Vápníku obsahuje pouze 0,074 g, obsah fosforu je 0,269 g. Poměr Ca : P je nevýhodný (1 : 3,6). Za zmínku ještě stojí železo. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání rajčete musí být zohledněno v úpravě krmné dávky (ostatní podávaná krmiva musí mít vyšší obsah vápníku nebo se musí krmná dávka o potřebné množství vápníku doplnit).
Rajčata by měla být součástí krmného režimu všežravých a býložravých želv, zkrmování by však mělo být pouze příležitostné a mělo by sloužit jako zdroj karotenů. Rajčata obsahují organické kyseliny (mimo jiné i kyselinu šťavelovou) a proto by neměl být současně podávaný vápník ve formě uhličitanu. Je proto vhodné do krmné dávky zařadit buď krmnou surovinu bohatou na vápník (např. kousek tvrdého sýra) nebo zvolit vhodné doplňkové krmivo obsahující vápník vázaný ve formě laktátu nebo citrátu. Maximální množství v krmné dávce by nemělo překročit 15 % hmotnostních.
Banán
Banán obsahuje 1,14 % bílkovin, jeho sušina je 24,6 %, tzn. banán obsahuje 75,3 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě banánu 6,38, tzn. banán obsahuje 1,77 g bílkovinového dusíku. V banánu je přítomno 1,83 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že banán obsahuje ještě 0,06 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 22,6 %. Z toho jednoduché cukry činí 61,64 %, z toho glukóza 30,62 % a fruktóza 31,02 %. Škroby činí 19,12 % a nestravitelná vláknina (celulóza a lignin) 2,83 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 0,15 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u banánu 0,73). Podíl nasycených MK je 54,6 % a nenasycených MK 45,2 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (46,9 %) a kyselina stearová (7,7 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (21,2 %), kyselinu linolovou (16,7 %) a kyselinu palmitoolejovou (7,3 %).
Banán je zdrojem především vitamínu C.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (zhruba 3,5 g) a banán je výborným zdrojem draslíku. Obsah vápníku činí pouze 0,066 g, obsah fosforu je 0,256 g. Poměr Ca : P je přibližně 1 : 3,9. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání banánu musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Zkrmování banánu je limitováno obsahem jednoduchých cukrů. Lze jej akceptovat jako občasný pamlsek, měl by se však podávat spíše v dopoledních hodinách, aby želvy byly schopné při své fyzické aktivitě cukr částečně spálit. Maximální množství v krmné dávce by mělo být přizpůsobené ostatním podávaným krmivům a je potřeba mít vždy na paměti, že podávání banánu významně zvyšuje energetickou hodnotu krmné dávky. Tohoto faktu lze využít při přípravě želv na zimování, kdy je někdy žádoucí podpořit tvorbu zásobního tuku. Banán totiž podporuje tvorbu tuku, jehož struktura vyhovuje metabolismu hibernující želvy. V takovém případě je možné podávat odpovídající dávku banánu asi 3 x týdně po dobu asi 3 týdnů v období, než se zahájí režim snižování příjmu krmné dávky a přechod na režim zimování. Pro doplnění informace je třeba dodat, že minimálně poslední 2 týdny podávání krmení by se banán již podávat neměl a krmná dávka by měla být tvořena pouze zeleným krmením případně doplňkovými krmivy s vyšším obsahem nestravitelné vlákniny. Je to nutné pro stabilizaci střevní mikroflóry, jejíž složení se přizpůsobuje období zimování.
Červená paprika
Červená sladká paprika obsahuje 0,9 % bílkovin, jeho sušina je 9,3 %, tzn. paprika obsahuje 90,7 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě papriky 6,38, tzn. paprika obsahuje 1,41 g bílkovinového dusíku. V paprice je přítomno 1,43 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že paprika obsahuje ještě 0,02 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 7,6 %. Z toho jednoduché cukry činí 5,23 %, z toho glukóza 2,94 % a fruktóza 2,29 %. Škroby jsou v paprice zastoupeny praticky v nulovém množství a nestravitelná vláknina (celulóza a lignin) činí 0,96 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 2,4 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u papriky 0,8). Podíl nasycených MK je 25,7 % a nenasycených MK 74,2 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (19,4 %) a kyselina stearová (6,32 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu linolovou (44,7 %) a kyselinu linolenovou (25,7 %).
Sladká červená paprika je zdrojem některých vitamínů, zejména vitamínu C, karotenů a také vitamínu E.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (2,39 g). Obsah vápníku činí 0,066 g, obsah fosforu 0,245 g. Poměr Ca : P činí 1 : 3,7. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání sladké červené papriky musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Díky nasládlé chutí je červená sladká paprika pro želvy spíše pochutina. Co se týče obsahu živin, vyjma některých vitamínů je to krmivo živinově poměrně chudé. Přídavek sladké papriky do krmné dávky dělá předkládané krmivo pro želvy chuťově atraktivní. Želvy ji mají rády, krmná dávka však musí obsahovat další nutričně bohatá krmiva. Červenou sladkou papriku lze podávat ve dny, kdy se krmení obohacuje o živočišné bílkoviny. Paprika doplňuje právě ty živiny, na které jsou živočišná krmiva chudší.
Jablko
Jablko obsahuje 0,3 % bílkovin, jeho sušina je 15,1 %, tzn. jablko obsahuje 84,9 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě jablka 6,98, tzn. jablko obsahuje 0,43 g bílkovinového dusíku. V jablku je přítomno 0,43 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že jablko neobsahuje žádný další dusík pocházející z jiných dusíkatých látek.
Obsah všech sacharidů je 14,3 %. Z toho jednoduché cukry činí 10,9 %, z toho glukóza 1,76 %, fruktóza 6,05 % a sacharóza 3,09 %. Škrob jablko neobsahuje a obsah nestravitelné vlákniny (celulóza a lignin) činí 0,76 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 0,183 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u jablka 0,915). Podíl nasycených MK je 24,5 % a nenasycených MK 75,37 % z celkového množství MK. Ostatních mastných kyselin obsahuje jablko cca 0,13 %. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (20,6 %) a kyselina stearová (3,87 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu linolovou (56,4 %) a kyselinu linolenovou (15,0 %).
Jablko je zdrojem především vitamínu C. Obsah ostatních vitamínů není příliš významný.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (1,18 g). Obsah vápníku činí 0,041 g, obsah fosforu 0,095 g. Poměr Ca : P činí 1 : 2,3. Za zmínku ještě stojí obsah hořčíku (0,045 g). Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání jablka musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Jablko neobsahuje významnější množství dusíkatých látek a ani tuků. Je zdrojem rychle metabolizovatelných sacharidů. Jedná se však o krmivo obsahující velice kvalitní rozpustnou pektinovou vlákninu, která má velký význam pro činnost střevní mikroflóry býložravých želv. Jablko je vhodné býložravým želvám podávat 1 až 2 x týdně. Pokud chovatel býložravým želvám podává i granulované doplňkové krmivo, je žádoucí jablko podávat ve stejný den.
Jahody
Jahody obsahují 0,7 % bílkovin, jejich sušina je 10 %, tzn. jahody obsahují 90 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě jahod 6,68, tzn. jahody obsahují 1,05 g bílkovinového dusíku. V jahodách je přítomno 1,06 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že jahody obsahují zanedbatelné množství dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (0,01 g, může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 8,3 %. Z toho jednoduché cukry činí 6,07 %, z toho glukóza 2,85 %, fruktóza 3,16 % a sacharóza 0,0563 %. Škroby činí 0 % a nestravitelná vláknina (celulóza a lignin) 0,98 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 0,48 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u jahod 0,8). Podíl nasycených MK je 10,3 % a nenasycených MK 89,6 % z celkového množství MK. V případě nasycených MK se prakticky jedná jen o kyselinu palmitovou (10,3 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu linolovou (37,9 %), kyselinu linolenovou (34,4 %) a kyselinu olejovou (17,2 %).
Jahody jsou výborným zdrojem vitamínu C, obsahují i zajímavé množství vitamínu E a niacinu.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (1,79 g). Obsah vápníku činí 0,185 g, obsah fosforu 0,238 g. Poměr Ca : P činí 1 : 1,29. Za zmínku ještě stojí nikl (0,0315 mg). Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání jahod musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
K jahodám je třeba přistupovat jako k doplňkovému krmivu, jehož hlavním úkolem je chuťově zatraktivnit krmnou dávku. Je výborným zdrojem vitamínu C a rychle metabolizovatelných jednoduchých cukrů. Obsah dusíkatých látek a tuků je u jahod velice nízký, proto nemohou splnit požadavky kladené na krmivo určené k růstu mláďat.
Meloun
Meloun obsahuje 0,8 % bílkovin, jeho sušina je 9,8 %, tzn. meloun obsahuje 90,2 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě melounu 6,38, tzn. meloun obsahuje 1,25 g bílkovinového dusíku. V melounu je přítomno 1,28 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že meloun obsahuje ještě 0,03 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 8,2 %. Z toho jednoduché cukry činí 7,8 %, z toho glukóza 1,54 %, fruktóza 1,87 % a sacharóza 4,35 %. Škroby činí pouze 0,03 % a meloun prakticky neobsahuje nestravitelnou vlákninu (celulóza a lignin).
Podíl mastných kyselin (MK) činí 0,133 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u melounu 0,67). Podíl nasycených MK je 36,7 % a nenasycených MK 63,2 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (30,4 %) a kyselina stearová (6,25 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (14,8 %), kyselinu linolovou (17,9 %) a kyselinu linolenovou (27,3).
Meloun má zajímavý obsah vitamínu C a také niacinu.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (0,267 g). Obsah vápníku činí 0,09 g, obsah fosforu 0,389 g. Poměr Ca : P činí 1 : 4,32. Za zmínku ještě stojí hořčík (0,12 g). Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání melounu musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Podávání melounu se řídí podobnými zásadami, jako v případě jahod.
Hruška
Hruška obsahuje 0,3 % bílkovin, jeho sušina je 15 %, tzn. hruška obsahuje 85 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě hrušky 6,38, tzn. hrušky obsahují 0,47 g bílkovinového dusíku. V hruškách je přítomno 0,49 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že hrušky obsahují ještě 0,02 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 14,4 %. Z toho jednoduché cukry činí 8,33 %, z toho glukóza 1,67 %, fruktóza 5,97 % a sacharóza 0,688 %. Škroby činí 0 % a nestravitelná vláknina (celulóza a lignin) 1,03 %.
Podíl mastných kyselin (MK) činí 0,053 % (koeficient pro přepočet tuku na mastné kyseliny je u hrušky 0,8). Podíl nasycených MK je 23,2 % a nenasycených MK 76,7 % z celkového množství MK. Z nasycených MK je nejvíce zastoupená kyselina palmitová (18,5 %) a kyselina stearová (4,64 %). Z nenasycených MK se jedná především o kyselinu olejovou (12,6 %), kyselinu linolovou (46,8 %) a kyselinu linolenovou (15,6 %).
Hruška není na vitamíny příliš bohatá.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (1,22 g). Obsah vápníku činí 0,101 g, obsah fosforu 0,112 g. Poměr Ca : P činí 1 : 1,1. Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že přídavek hrušky do krmné dávky vyžaduje doplnění vápníku ještě z jiného zdroje.
Zkrmování hrušky je potřeba hodnotit pouze z pohledu příjmu sacharidů. Obsah ostatních základních živin je příliš nízký na to, aby mohla hruška plnit roli zdroje živin pro růst a v období snůšky. Hruška obsahuje významný podíl pektinových látek, jejich struktura je však odlišná od pektinů obsažených v jablce a nedosahují takové nutriční kvality. Díky vyššímu obsahu cukrů je zralá hruška vhodná pro podpoření tvorby zásobních látek pro období hibernace. Její zkrmování by však mělo být ukončeno nejméně 3 týdny před zahájením procesu směřujícího k zimnímu spánku (snižování krmné dávky, teploty a délky a intenzity osvětlení).
Nektarinka
Nektarinka obsahuje 0,8 % bílkovin, jejich sušina je 11,9 %, tzn. nektarinka obsahuje 88,1 % vody. Koeficient pro přepočet bílkovinového dusíku na bílkovinu je v případě nektarinky 6,38, tzn. nektarinka obsahuje 1,25 g bílkovinového dusíku. V nektarince je přítomno 1,27 g celkového dusíku a při porovnání s hodnotou bílkovinového dusíku lze odvodit, že nektarinky obsahují ještě 0,02 g dusíku pocházejícího z jiných dusíkatých látek (může se jednat o atypické aminokyseliny, jiné biogenní aminy případně anorganický dusík).
Obsah všech sacharidů je 10,6 %. Z toho jednoduché cukry činí 7,75 %, z toho glukóza 1,36 %, fruktóza 1,67 % a sacharóza 4,72 %. Nektarinka neobsahuje prakticky žádný škrob ani celululózu a ani lignin (obsahy se blíží limitně k nule).
Podíl mastných kyselin je zcela zanedbatelný. Obsah všech nasycených mastných kyselin činí pouze 0,2 g, o trošku vyšší je celkový obsah všech nenasycených mastných kyselin (2 g). Vzhledem k takto nízkým celkovým obsahům nejsou uváděny ani obsahy jednotlivých mastných kyselin v následující tabulce.
Nektarinka je zdrojem některých vitamínů, zejména vitamínu C. Obsah ostatních vitamínů není příliš významný.
Z minerálních prvků je nejvíce zastoupený draslík (2,14 g). Obsah vápníku činí 0,07 g, obsah fosforu 0,237 g. Poměr Ca : P činí zhruba 1 : 3,4. Za zmínku ještě stojí stopový prvek nikl (0,079 mg). Z uvedeného poměru vápníku a fosforu je zřejmé, že podávání nektarinky musí být doplněno přídavkem vápníku do krmné dávky.
Zkrmování nektarinky želvám nepřináší významnější příjem základních živin. Slouží spíše jako doplňkové krmivo určené ke zpestření chuťového vjemu želvy. Je však vhodným zdrojem cukrů, a proto má podávání nektarinky svoje opodstatnění v období přípravy želvy na hibernaci. Vzhledem k tomu, že má nektarinka mírně zvýšený obsah ovocných kyselin (záleží na stupni zralosti), je vhodné podávat současně i vápník ve formě uhličitanu vápenatého nebo nadrcených vaječných skořápek z důvodů jejich částečné neutralizace. Krmná dávka musí být doplněna vhodným krmivem zajišťujícím potřebný přísun dusíkatých látek (aminokyselin).
x
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde. Přehled o provedených změnách na tomto webu naleznete zde.
Zajímavé stránky
x