Nákup želvy
Koupit želvu je odpovědnost
Pokud stojíte před rozhodnutím, zda si pořídit do domácího chovu želvu, zkuste si nejprve odpovědět na několik následujících otázek. Čím věcněji a racionálněji budete na položené otázky odpovídat, tím lépe pro Vás i pro případnou zakoupenou želvu. A vůbec nebude na škodu, pokud si tento článek přečtete s odstupem několika dnů znovu.
Pořizujete želvu svému dítěti? Jste si jistí, že ho bude želva dlouhodobě bavit? Pokud ne, jste připraveni převzít za další život želvy odpovědnost?
Želva není v pravém slova smyslu domácí mazlíček, který by se choval podobně jako pes nebo kočka. Jsou to mnohdy svéhlavá zvířata, a protože obvykle nevydávají žádné zvuky, jen velice obtížně lze poznat, že jim něco nevyhovuje. Je snadné podlehnout momentální chvilkové slabosti a touze vlastnit nějakou želvičku, obzvláště, pokud se k tomuto kroku rozhodujete pod vlivem prohlížení si mláďat. Jedná se totiž o velice roztomilá zvířátka, neodmlouvají a na první pohled se jeví jako potenciální bezproblémoví chovanci. S přibývající dobou však vyvstane celá řada úkonů, které si člověk v okamžiku rozhodování o koupi ani neuvědomí.
Pokud máte v úmyslu koupit želvu svému dítěti, je tady jedna rada nad zlato. Jestliže znáte ve svém okolí někoho, kdo želvy chová, zkuste se s ním domluvit, zda by po nějakou dobu nedovolil Vašemu dítěti ho navštěvovat. Samozřejmě s tím, že ho zapojí do běžného provozního režimu (krmení, čistění terárií apod.). Jen tak můžete totiž získat zásadní informaci o tom, zda se nejedná jen o chvilkovou touhu vlastnit želvičku, nebo zda má Vaše dítě pro chov želvy nutné a potřebné zapálení. Možná stojí za to připomenout výrok Antoine de Saint -Exupéryho - "Stáváš se navždy zodpovědný za to, cos k sobě připoutal".
Kolika let se želvy dožívají?
Jste připravení o ně možná celý svůj zbývající život pečovat? Želvy jsou spíše dlouhověká zvířata. Pokud se o ně budete odpovídajícím způsobem starat, mohou Vás i přežít.
Vodní nebo suchozemskou želvu?
Vodní, podrostovou nebo suchozemskou želvu? Volba druhu želvy hodně ovlivní Váš dosavadní způsob života. Suchozemská želva se zdá být pro chov v domácích podmínkách jednodušší, při jejím pořízení však musíte sáhnout hlouběji do peněženky. Vodní želva je levnější, většinou zvládá lépe výživové chyby chovatele, ale musíte často měnit vodu. Jinak řečeno, donutí Vás k tomu její zápach. Při úklidu terária suchozemské želvy také nenaděláte takový nepořádek, jako při čištění terária vodních želv. Vodní želvy jsou však mnohem aktivnější. Pořídit venkovní výběh pro vodní želvu je také mnohem náročnější nejen na místo, ale především finančně. Na druhou stranu, sedět v létě u zahradního jezírka a pozorovat vodní želvu při lovu je zážitek, který Vám suchozemská želva neposkytne.
Jaké vybrat terárium a čím ho vybavit?
Jakou zvolit velikost terária je jednou z nejproblémovějších otázek, jejíž odpověď budete muset hodně dobře promyslet. Jsou želvy, kterým i v dospělosti může stačit terárium o půdorysu 100 x 40 cm a výšce 50 cm. Většině dostupných želv však takové terárium stačit nebude. Možná s ním vystačíte 3 nebo 4 roky, ale dříve nebo později musíte být připraveni řešit terárium větší. Budete na něho mít místo? Je také třeba si uvědomit, že zejména u vodních želv vyvstane problém váhy terária s vodní náplní, která klidně může přesáhnout 200 kg. Budete mít vhodné místo pro tak těžké terárium?
Želvy potřebují ke svému spokojenému životu pobyt na čerstvém vzduchu, potřebují sluneční svit. Budete připravení poskytnout své želvě v letních měsících pobyt venku? Máte aspoň malou zahrádku, na které budete schopni pro svoji želvu vymezit prostor s přímým slunečním svitem o ploše minimálně 3 metry čtvereční? Snese Vaše zahrádka instalaci bariér, aby Vám želva nemohla z vymezeného prostoru uniknout? Co když Vás chov želvy zaujme natolik, že ji pořídíte partnera nebo partnerku? Jste připraveni nainstalovat terárium o větších rozměrech nebo zvětšit jejich letní venkovní výběh?
Vnitřní terária musíte vybavit světlem, UV lampou a zdrojem tepla. Pořízení tohoto zařízení není úplně levná záležitost. Žárovky i UV lampy se musí po čase měnit. Jste připravení na takovou investici?
Dalším problémem, který je v souvislosti s teráriem nutné hned v prvopočátku řešit, je větrání. Budete schopni vyřešit větrání tak, aby i v době Vaší nepřítomnosti, kdy budete mimo domov, se želva neupekla? Můžete ji sice vytvořit úkryt, ale pokud se v teráriu nepohne vzduch, rychle se od svítící žárovky přehřeje a pak želvě nepomůže ani úkryt. Naopak, pokud to s větráním přeženete a v teráriu bude permanentní průvan, želva s největší pravděpodobností dostane zápal plic a v takovém případě je její šance na přežití velice malá.
Jste připraveni věnovat dostatek svého času pro pravidelný úklid a čistění terária? Pokud ne, bude Vás obtěžovat zápach, v létě i mouchy a také nevzhledná "výzdoba" vašeho pokoje. Nutit se do něčeho, co Vás s přibývající dobou bude spíše obtěžovat, než aby Vám přinášelo pocit radosti a spokojenosti, tak to není dobrá vyhlídka do budoucnosti.
Čím krmit?
Jste připraveni želvě obstarávat pestré krmení? Jestli míníte řešit krmení jen nějakými granulemi, želvu si NEKUPUJTE !!! Granule jsou sice kvalitním krmením, ale musí se vědět, kolik jich můžete zkrmit. Nebezpečnost granulí nespočívá v jejich složení, ale v možnosti jejich předávkování. Obstarávání krmení se pro Vás může stát nepříjemnou povinností a pokud přípravě krmení nebudete věnovat potřebnou péči, želva bude strádat. Nakonec její zdravotní problémy narostou do takových rozměrů, že to skončí jejím úhynem.
Aktivita želv
I když většina běžně chovaných druhů želv patří mezi denní tvory, neznamená to, že celý den "šmejdí" po teráriu. Ve skutečnosti se nažerou a pak se uklidí buď pod výhřevnou žárovku nebo do úkrytu. Pokud nemají klid a jsou rušeny například nadměrným hlukem nebo neustálým pohybem v okolí terária, zalezou do úkrytu. Nutit takovou želvu k fyzické aktivitě ve chvíli, kdy to sama nevyžaduje, většinou nedopadne dobře. Na druhou stranu jsou želvy většinou samotáři a ke svému spokojenému životu nepotřebují souseda - jinou želvu. V převážné většině případů si naopak vystačí samy a tak jim to i více vyhovuje.
Želvy mají rády pevný řád a pokud jim zavedený režim vyhovuje, není radno ho měnit. Miska, světlo nebo úkryt mají mít své stálé místo, které by se nemělo měnit. I krmení by želva měla dostávat ve stejnou dobu. A pokud bude umístěno terárium třeba na chodbě nebo v místnosti, kde je malý nebo jen občasný pohyb lidí, pak je to pro želvu téměř ideální stav. Co želvám moc neprospívá, je nahlas puštěná televize nebo rádio. Reagují totiž poměrně citlivě na vibrace, které intenzivní zvuk vytváří. Stejně tak se jim nebude dobře dařit ve venkovním výběhu, pokud soused bude uměleckým kovářem a denně bude bušit do kovadliny.
U vnitřních terárií je třeba také vzít v potaz skutečnost, že se sluneční svit během roku mění, stejně tak i venkovní teplota. Umístit terárium u okna, kam v létě praží slunce, může způsobit silné přehřívání terária. Může se to odehrávat v době, kdy nejste doma a když se domů vrátíte, může být již v pokoji stín. Vůbec si pak nemusíte uvědomit, že v době Vaší nepřítomnosti želva silně trpí. Stejně tak není vhodné nechat želvu pobíhat v pokoji po keramické dlažbě. Dlažba je vždycky mnohem chladnější, než vzduch v místnosti a želvu můžete nebezpečně podchladit. Úplně nejhorší je pak průvan při podlaze, a to dokonce i v letních horkých měsících. Vystavit rozehřátou želvu průvanu většinou skončí jejím velkým zdravotním problémem.
Zimní klid
Budete mít možnost želvu zazimovat a uložit ji na 3 až 4 měsíce do chladnějšího, tmavého a částečně vlhkého prostředí? Většina běžně chovaných želv by měla každý rok prodělat tak zvaný zimní spánek. Při něm odbourávají nadbytečné tukové zásoby a hlavně, jejich organismus tento klidový stav vyžaduje. U mláďat během prvních 2 až 3 let není bezpodmínečně nutné zimní spánek navozovat, u starších jedinců je to ale žádoucí.
Po ukončeném zimování musíte želvu probudit pozvolna. Budete dostatečně trpěliví a nebudete nutit želvu k předčasnému probuzení? I tato zdánlivě jednoduchá otázka je totiž na místě. Z vlastní zkušenosti vím, jak bolestivá může taková nedočkavost nakonec být.
Želva se nedá ochočit
Ochočit želvu v pravém slova smyslu nejde. Veškeré Vaše snahy a pokusy vycvičit ji bude ignorovat. Jediné, na co bude vnímavá, je podsouvání dobrot. Jsou známy případy, kdy chovatele želva při jeho příchodu domů vyhlížela, zejména pokud se vracel ve stejnou dobu a hned želvě něčím dobrým přilepšil. Nemysleme si ale, že se na nás těší. Vyhlíží totiž jen a jen tu dobrotu.
Rozmnožování
Jedinou vyjímkou, kdy želvy aktivně vyhledávají partnery, je období páření v pohlavní dospělosti. Jakmile se spáří, většinou se samice přestanou o samce více zajímat a nejradši by byly zase samy. U samců je to trošku jinak, jejich sexuální apetit přetrvává trošku delší dobu a pokud jsou spolu se samicí v uzavřeném prostoru, neustále ji obtěžují a samici to silně stresuje. Pokud si pořídíte pár, musíte mít možnost umístit aktivní samce do samostatného terária.
Nemoci
Otázky týkající se zdravotních problémů želv je doménou veterinářů a není žádoucí vyvíjet jakoukoliv osobní aktivitu, která by měla směřovat k léčení. Důrazně se doporučuje provádět jakékoliv léčebné úkony a postupy pouze v součinnosti s veterinárním lékařem. Otázkou tedy je, zda máte ve svém okolí veterinární ordinaci nebo kliniku, kde ordinuje veterinář se znalostmi týkajícími se plazů. Bylo by vhodné si tuto informaci prověřit ještě před pořízením želvy. Až nastane problém, může Vás zaskočit zjištění, že nejbližší vhodný veterinář je třeba 80 km daleko.
Registrace
Některé druhy vyžadují registraci u krajského úřadu. Zjistěte si, zda Vámi vybraná želva nespadá do režimu zvýšené ochrany a seznamte se s podmínkami pro takovou registraci. Zejména, abyste při nákupu želvy obdrželi od prodávajícího všechny potřebné doklady. Pokud si vyberete druh, který registraci nepodléhá, budete mít o pár starostí méně. Neznamená to ovšem, že se v ochraně nemůže nic změnit. Některé želvy mohou být do režimu zvýšené ochrany zařazeny dodatečně a pak se registrace takového zvířete stane pro Vás nutností, i když jste želvu zakoupili v době, kdy registrace nutná nebyla. Může se také stát, že Vám želvička uhyne. Pokud by se jednalo o druh, který podléhá registraci, musíte i její úhyn oznámit na krajský úřad a požádat o vyřazení z evidence. V té chvíli musíte odevzat i potřebný doklad. Pokud by došlo k situaci, kdy se rozhodnete z jakýchkoliv důvodů k odprodeji želvy podléhající registraci, musíte s želvou kupujícímu předat i doklady od úřadu. Jinak přivedete kupujícího do problémů. Takže je nutné všechny potřebné doklady (včetně dokladu o pořízení) uchovávat.
Pokud jste se se všemi položenými otázkami vypořádali tak, že Vaše rozhodnutí pořídit si želvu trvá, vítejte mezi chovateli. Určitě se během času objeví celá řada nejasností a otázek, ale nic zásadního už by Vás nemělo překvapit.
Související články
Stručný přehled pro začátečníky